Čtení pro mystické odpoledne

Existuje Bůh? Po staletích dohadů se pokusme najít definitivní odpověď. Odpověď potvrzenou vědeckými metodami. Odpověď, která by byla stejně neotřesitelná jako Ohmův zákon nebo předpoklad gravitace. Pro vědu na prahu jednadvacátého století by měl být prvořadý úkol Hospodinovu existenci definitivně potvrdit nebo zavrhnout. Vyhlašuji tímto vševědecký projekt Důkaz boží 2010. číst dál

Vyprávěl mi, jak ze střechy kostela spadl kříž. Ještě dnes mu zní v uších po tom hlasitým nárazu. Jako kdyby někdo vystřelil z děla. Ještě dnes prej cejtí v kolenou ten silnej otřes země, když těžkej kamennej monolit dopadl na zem a roztříštil se. číst dál

Samozřejmě, že i my věřící chodíme do školy a zde se setkáváme se současnými poznatky přírodních věd. Stejně jako ostatní jsem měl zpočátku s fyzikou problém. Hlubším studiem jsem pak přišel na to, že experimentálně získaná data jsou sice správná, ale materialisté z nich vyvozují špatné filozofické závěry. číst dál

Mimozemské civilizace prokazatelně existují pouze ve světě lidské fantazie. Přesto všichni věříme, že nejsme ve vesmíru sami. Předpokládá se, že by technicky vyspělé civilizace měly vysílat nějaké elektromagnetické signály. Jenomže vesmír doposud rádiově mlčí. číst dál

Po měsíci tropických lijáků se nám konečně představilo to pravé léto. Pojďme se poklonit bohu slunce Reovi a vzdát mu hold i díky. Vždyť již přes 4,6 miliard let každé ráno neúnavně vyplouvá ve své sluneční bárce na nebeský oceán. I když tato staroegyptská hypotéza nakonec nebyla po tisíciletích vědecky potvrzena, i tak nám může astronomie vyprávět o Slunci mnoho zajímavého. číst dál

Technologie kopírují přírodu. Ne náhodou letadlo vypadá jako obří pták. Oba mají aerodynamický tvar. Vzpomínáte na Concordy? Jejich konstruktéři se nikterak netajili tím, že se opičí po matce přírodě. Jasně, proč vymýšlet nové tvary, když ty evoluční jsou ověřené miliony let boje o přežití. Ovšem nic se nemá přehánět. číst dál

„Pamatuj, že prach jsi a v prach se obrátíš“ (Gn 3,19). Bůh Adamovi tímto svým rozlobeným prohlášením neukřivdil ani za mák. To mu možná ještě fandil. Fyzika elementárních částic k tomu dodává, když zvěstuje: vážená lidská maso, jsme jen pouhým stínem nicoty v prázdném propadlišti prostoru. číst dál

Co si budeme nalhávat, všichni se bojíme smrti. Více než bolesti, která je s procesem umírání nevyhnutelně spojena, se obáváme nicoty. Prázdného bodu v budoucnosti, od kterého už nebude figurovat naše osobní Já. Naše ego přestane existovat. Medicína se zoufale snaží náš nezvratný konec odvrátit a je ve svém snažení docela úspěšná. číst dál

V nebi je celkem nuda. Není tam nic jen nekonečná bílá pláň, po které bloudí milióny duší. Nepopsaný list prostoru a času. Každá duše si vytváří svou nebeskou realitu sama. Vykresluje jí inspirovaná vlastními přáními, představami a vzpomínkami na právě prožité životy. Jedinou myšlenkou postaví dům či vyzdvihne horu, ze které pak poteče potok na její zahradu. číst dál

Člověka po staletí láká sen o cestování časem. Ochutnat atmosféru Ceasarova dvora, po boku Achillova se osobně zúčastnit dobytí Troje nebo sledovat lov mamuta v přímém přenosu, by mohl být vskutku silný zážitek. Navštívit budoucnost je ještě lákavější představa. Koho by nezajímalo jaká zařízení přinese technologický pokrok řekněme v 25. století? Nejen zvědavost touží poodhalit roušku budoucnosti. Sázkaři by jistě rádi sledovali losování loterie z příštího týdne již dnes. číst dál

Bůh stvořil vesmír ve Velkém třesku, aby v něm dal vzniknout životu. Ze života povstanou inteligentní bytosti, které osadí dušemi. Duše vznikají z boha. Miliardy let se budou vyvíjet karmickou cestou a nakonec z nich povstane další bůh, původce dalšího velkého třesku. Tím vznikne nový vesmír. Ve velmi inspirujících světech se může zrodit dokonce více stvořitelů. Časoprostorových bublin může být nekonečné množství. číst dál

Už se vám to taky určitě stalo.Pustili jste třeba někdy sednout v tramvaji těhotnou maminu nebo starou paní. Kdekdo doma umyje nádobí, jenom aby udělal manželce radost. I přes velikou díru v peněžence jste koupili dětem kolečkové brusle . Často si klidně dovolíme i víc. Dokonce existují jedinci, kteří nakrmí neznámou kočku, labuť nebo bezdomovce. Je potěšující, že většina národa posílá peníze na různá charitativní konta pro dětské domovy, Anetce pro Světlušku, nebo na oblasti postižené nejrůznějšími přírodními katastrofami. Ruku na srdce, každý si určitě někdy v životě spáchal nějaký ten dobrý skutek. číst dál

Upozornění! číst dál

Jak dlouho vlastníte počítač? Vzpomenete si ještě, co všechno jste o sobě na klávesnici napsali. Až vám půjde po krku hodně Velký zvíře, najme si šikovného hackera. Najde si vaší podobu, jakožto i podobu vašich blízkých na fotografiích uložených na vašem disku. Ruku na srdce, může o vás také zjistit, z vašeho diáře, kdy nebýváte doma, až někdo zatouží po vašem majetku? A to už nemluvím o historii navštívených stránek, či osobní poště, bude-li vás chtít někdo vydírat? Počítač je, ať chceme nebo nechceme, naše brána do světa. Zejména připočteme-li k tomu ještě internet. číst dál

Podle současných lékařských poznatků je osobnost a vědomí člověka pouze změť elektrochemických reakcí mezi zakončeními nervových buňek. Lidský mozek je něco na způsob procesoru, který řídí celé vaše tělo, vaše myšlení, vaše pocity a touhy, prostě všechno. I když nejen procesor, také paměťové jednotky, videokarta a dokonce i operační systém. Udávaných 14 až 20 miliard nervových buněk sice obstojí ve srovnání s necelými 820 miliony tranzistorů u nejnovějších 64-bitových procesorů Intel ™, ale nervový vzruch šířící signál od neuronu k neuronu silně zaostává v rychlosti. Maximálně 30m/s. Signál se v procesorech obecně řítí rychlostí blízkou rychlosti světla, ostatně jako každé jiné elektromagnetické vlnění.To je přes 300 tisíc km/s. Výhodou neuronu oproti procesoru je, že může mít až stovky nervových zakončení, zatímco tranzistor má vždy jen 3 póly. číst dál

O odpovědi na tuto otázku patrně nikdo nepochybuje. Za to však nemáme ani nejmenší tušení, co bylo příčinou jeho vzniku. I když tušení... Hypotéz by existovala celá řada, některé z nich se nám počátku jednadvacátého století zdají pravděpodobnější, jiné už méně. Tyto teorie můžeme pro zjednodušení shrnout do dvou základních kategorií. Zažehla jiskru života náhoda nebo šlo o proces řízený rukou stvořitele? I v našem technologickém světě je kupodivu pravděpodobnější druhá varianta. číst dál