O duši z duše

Léčivé byliny. Nejúčinnější částí mateřídoušky je nať. Sbírá se na přelomu července a srpna, kdy je prý obsah léčivých silic nejvyšší. Pomáhá při chorobách dýchacího ústrojí, při bronchitidě. Podporuje vykašlávání, má antiasmatické účinky. Navíc posiluje nervy, dokáže navodit pocit klidu a bezpečí. číst dál

aneb Buddhovy ,,Čtyři vznešené pravdy" v zaměstnanecké praxi. číst dál

Jak se vám líbí tvrzení, že LSD je nástroj, který může pro psychologii znamenat to samé jako mikroskop pro biologii nebo teleskop pro astronomii? Jeho autorem je Stanislav Grof, M.D. Ph.D. (doktor medicíny a filozofie) a shrnuje v něm poznatky svého celoživotního výzkumu. Během něho došel k závěru, že ona syntetická droga sama o sobě psychotické stavy nenavozuje, jak se mnoho jeho kolegů psychiatrů domnívalo a stále ještě domnívá, ale že funguje jako katalyzátor. Zážitky a vize spojené s mimořádnými stavy vědomí neprodukuje, nýbrž otevírá brány do hlubokého podvědomí. číst dál

Znaven celodenním pochodem, nohy obtěžkány prachem cest, dal jim konečně spočinout a ulehl ve stínu javoru. Hlavu opřel o kmen. Mimoděk pohlédl vysoko do koruny. Z té výšky se mu zatočila hlava. Pomyslel na marnost veškerého lidského pachtění a navzdory poletujícímu chmýří pampelišky, zvoucímu k veselému tanci, ho přemohla dřímota. číst dál

Lidé před čtyřmi staletími věřili okultním vědám stejně bezvýhradně, jako dnes věříme závěrům vědy moderní. Vlastně tehdy ještě žádné rozdělení na okultní a exaktní vědu neexistovalo. Věda byla jen jedna. Nemocní chodily za babkou kořenářkou se stejnou samozřejmostí, jako se dnes chodí do lékárny pro acylpyrin. Na vykladače osudů z křišťálových koulí, vyvolávače duchů zesnulých, či lidových šamanů potírající zlé démony se obraceli se stejnou důvěrou, s jakou se my obracíme na psychoterapeuta, souží-li nás nějaká ta deprese. číst dál

Všichni jste už určitě někdy slyšeli o memech. Memy jsou jednotky kulturního dědictví, kousky lidských myšlenek, na které britský biolog Richard Dawkins uměle narouboval poznatky z genetiky, přičemž podoba memů může být nekonečně široká, od složitých pracovních postupů, až po obyčejné dětské říkanky. číst dál

Čím se člověk liší od ostatních živočichů? ,,Naprosto jedinečnou specifikou člověka, kterou nenalezneme u žádných jiných tvorů, je existence jeho sebereflexivní psychické paměti. Člověk má schopnost uvědomit si to, co hlubinní psychologové nazvali jeho vnitřním vědomým „já“.“ číst dál

Co si budeme nalhávat, všichni se bojíme smrti. Více než bolesti, která je s procesem umírání nevyhnutelně spojena, se obáváme nicoty. Prázdného bodu v budoucnosti, od kterého už nebude figurovat naše osobní Já. Naše ego přestane existovat. Medicína se zoufale snaží náš nezvratný konec odvrátit a je ve svém snažení docela úspěšná. číst dál

V nebi je celkem nuda. Není tam nic jen nekonečná bílá pláň, po které bloudí milióny duší. Nepopsaný list prostoru a času. Každá duše si vytváří svou nebeskou realitu sama. Vykresluje jí inspirovaná vlastními přáními, představami a vzpomínkami na právě prožité životy. Jedinou myšlenkou postaví dům či vyzdvihne horu, ze které pak poteče potok na její zahradu. číst dál

Už se vám to taky určitě stalo.Pustili jste třeba někdy sednout v tramvaji těhotnou maminu nebo starou paní. Kdekdo doma umyje nádobí, jenom aby udělal manželce radost. I přes velikou díru v peněžence jste koupili dětem kolečkové brusle . Často si klidně dovolíme i víc. Dokonce existují jedinci, kteří nakrmí neznámou kočku, labuť nebo bezdomovce. Je potěšující, že většina národa posílá peníze na různá charitativní konta pro dětské domovy, Anetce pro Světlušku, nebo na oblasti postižené nejrůznějšími přírodními katastrofami. Ruku na srdce, každý si určitě někdy v životě spáchal nějaký ten dobrý skutek. číst dál

Podle současných lékařských poznatků je osobnost a vědomí člověka pouze změť elektrochemických reakcí mezi zakončeními nervových buňek. Lidský mozek je něco na způsob procesoru, který řídí celé vaše tělo, vaše myšlení, vaše pocity a touhy, prostě všechno. I když nejen procesor, také paměťové jednotky, videokarta a dokonce i operační systém. Udávaných 14 až 20 miliard nervových buněk sice obstojí ve srovnání s necelými 820 miliony tranzistorů u nejnovějších 64-bitových procesorů Intel ™, ale nervový vzruch šířící signál od neuronu k neuronu silně zaostává v rychlosti. Maximálně 30m/s. Signál se v procesorech obecně řítí rychlostí blízkou rychlosti světla, ostatně jako každé jiné elektromagnetické vlnění.To je přes 300 tisíc km/s. Výhodou neuronu oproti procesoru je, že může mít až stovky nervových zakončení, zatímco tranzistor má vždy jen 3 póly. číst dál