
Jinak vnímáme tok času na nádraží, po té, co nám hlasatel omluvně oznámí, že náš spoj bude mít hodinu zpoždění. Jindy nám zase zmiňovaná hodina uteče tak rychle, ztratíme-li ji v podružném hovoru s přáteli u piva, že jsme sotva schopni ji zaregistrovat. Proto mi připadá, že jednorozměrný model časové osy, po které čas plyne vždy ve směru od přítomnosti do budoucnosti, tak jak ho známe z fyziky, silně pokulhává za realitou. Psychologický aspekt posouvá model času do Gaussovy komplexní roviny.
číst dál