Kronika antropocénu

Napsal Standa Salvet (») 30. 6. 2013 v kategorii Technologie a její oběti, přečteno: 2224×
hlavavkosi06.jpg

Tak už je to potvrzeno oficiálně. Na konferenci nazvané "Planet under pressure" (Planeta pod tlakem), která se konala letos v březnu v Londýně, se vědecké elity konečně shodli na tom, že činnost člověka má nezanedbatelný vliv na klimatické změny. V Deklaraci o stavu planety se dokonce píše o změnách, které jsou srovnatelné s přechodem mezi geologickými epochami. V tomto duchu zde byla dále definována nová geologická epocha - antropocén. Věk člověka.

Průvodním jevem antropocénu je, že si lidé myslí, že člověk a příroda jsou dva oddělené, na sobě nezávislé subjekty, které si navíc vzájemně překážejí. Lidé, které potkáváme na procházce uprostřed přírody, onu přírodu hyzdí, jako něco nepatřičného, přírodě na hony vzdáleného. Působí zde dojmem pěsti na oko.

Mě už se to také stalo. Letos v květnu. Šlapali jsme do Prčic, počasí nádherný, louky kvetly, lesy voněly, ptáci švitořily, pole plná zajíců a srnek a já jsem se vám nahlas nadchnul, jaký že to prožíváme nádherný den v přírodě. Tolik mě ta biosféra dojala.

,,Podívej na ty davy, tomu říkáš příroda?“ uzemnil mě kamarád, který je o generaci mladší než já.

Nic jsem mu na to tehdy neřekl. Na to se ani nic odpovědět nedalo....

Tak předně člověk do přírody patří, z přírody vzešel, je, byl a po vždy bude její součástí. Jeho tělo pracuje na biologických tedy přírodních principech. Na tom žádná civilizace nikdy nic nezmění.

A za druhé, ona příroda, ve vysněné, panenské verzi, tedy nedotčená zásahem člověka, už prakticky neexistuje....

A není to jen špatný vtip.Geologická činnost člověka značně přetváří ráz krajiny. V důsledku těžby kamene mizí celé kopce, v krajině vznikají vytěžené krátery, které jsou již mnohdy zatopené. Největší těžební společnosti například pracující na projektu ropných písků, jsou schopny ročně přesunout až třicet miliard tun hmoty. Kamení, jílu a zeminy. Pro srovnání: je to skoro dvojnásobek než teoretické množství sedimentů, které by mohlo protéci všemi říčními toky planety. Zdůrazňuji slovo ,,teoretické“ - stalo by se tak pouze v případě, kdyby ony řeky nebyly přehrazeny přehradami.Vyjma Antarktidy (a možná Sahary) nenajdete na povrchu Země místo, které by nebylo zasaženo vlivem naší civilizace. Ačkoliv betonovo-asfaltové stavby pokrývají pořád jen zanedbatelné procento povrchu kontinentů, zemědělsky využité plochy je například v Evropě již zhruba 25 procent. Nemluvě o lesích, které jsou ve většině případů monokulturními plantážemi na výrobu dřeva.

Další z kapitoly geologických změn, které jsou způsobené činností člověka, jsou změny v koloběhu atmosférických plynů. Zejména pak uhlíku a dusíku a s nimi spojená debata o skleníkovém efektu. I když není ještě úplně jasné, jak velký vliv mají tento efekt na následné tání ledovců a s nimi spojené zvyšování hladiny moří, ale zvýšená hladina moří už z logiky věci nějaké geologické změny na povrchu planety způsobuje. Vypařuje-li se z moře více vody do atmosféry, těžké mraky pak způsobují přívalové deště a záplavy. Jinde se zase v důsledku toho paradoxně dočkají srážek jen minimálně. Vedle záplavových oblastí tak vznikají nové regiony sucha, které by se mohli v budoucnu proměnit v nové pouště.

Jistě by se dalo najít ještě spoustu takových příkladů. Suma sumárum, holocén skončil, vítejte v antropocénu. Ve Věku člověka..A nebojte se, není všem dnům konec. V geologické historii je celkem běžné, že stabilní období ačkoliv trvají miliony let, ukončí nějaká náhlá změna, která je zároveň vychýlením do nového rovnovážného stavu - nové geologické epochy. Jako příklad si můžeme připomenout náhle vyhynutí veleještěrů v důsledku impaktu meteoritu. Události na konci druhohor, která pootočila kormidlo naším směrem. Dinosauři tak ukončili svou nadvládu po téměř dvou stech milionech let. Nyní jsme svědky podobného geologického přerodu.

Přestaňme se plácat po zádech jakými, že to skvělými výdobytky civilizace disponujeme a konečně si připusťme, že současný stav je spíše výsledkem narušením rovnováhy. Rovnováhy a harmonie člověka potažmo libovolné jiné živé bytosti se svým prostředím, v níž dokázali žít naši předci - zástupci druhu Homo sapiens dvě stě tisíc let. Jak to, že se lidstvo najednou utrhlo ze řetězu a po tak dlouhé době se začalo chovat neurvale a destruktivně a za posledních zhruba dvě stě let překopalo povrch planety k nepoznání? Kdy a proč nastal onen bod zlomu?

Kořeny současného stavu vidím ,,v průmyslové revoluci“ odstartované v druhé polovině osmnáctého století. Odstartoval se tak proces masivní industrializace civilizace, který dnes vrcholí výskytem typických atributů antropocénu. Jmenujme např. neosobní výrobní haly automobilky v Nošovicích, Temelín, nebo opravdu ohavnou chemičku v Lovosicích. Ale abychom neházeli hnůj jen do České kotliny, připomeňme nedávnou mediálně hojně zmiňovanou kauzu papírny, která nenávratně ničí ojedinělou přírodní integritu Bajkalského jezera.

Technický a hospodářský rozvoj v letech 1750-1850 přinesl rozvoj průmyslové výroby a byl mezníkem hospodářského růstu. Na začátku industrializace stála mechanizace textilního průmyslu a využití uhlí k pohonu parních strojů. Ve druhém stadiu pak výstavba železnic. Hospodářský rozmach zvýšil příjmy obyvatelstva ,odstranil masovou chudobu a stal se příčinnou stoupajících přírůstku populace. Zatímco v r. 1700 žilo v kolébce průmyslové revoluce - ve Velké Británii 6,7mil. obyvatel r.1851 to bylo již 21 miliónů. Tento nárůst způsobil rozšíření výměry orné půdy a v konečném důsledku zvýšení poptávky po textilním zboží. Demografická inflační spirála byla roztočena. A již tehdy se ozývaly první varovné hlasy z per osvícenských filozofů.

Na druhou stranu, nejsem idealista. Nemyslím si, že by se lidstvo mohlo vrátit k životu před třemi staletími. Civilizace, která bude muset zanedlouho uživit deset miliard lidí, bude nutně fungovat na jiných principech než ta před třemi stoletími. Přemnožení ale není příčinou antropocénu, je jeho důsledkem. Pro tak složitý proces bychom měli hledat více než jen jednu příčinu. Dovolím si navrhnout následující pětici kandidátů:

(kterou můžete v diskuzi pod článkem libovolně doplňovat, či pozměňovat. Budu vděčen za jakýkoliv návrh)

  • Vznik kapitalismu
  • Průmyslová revoluce
  • Rozvoj medicíny a zlepšení hygienických návyků
  • Rozvoj dopravy a informačních technologií
  • Osvícenství a uvolnění sexuálních mravů

Takže jsem vybral tyto historické události, které by mohli být relevantní k našemu tématu:
(zdroje: wikipedia, Kronika Lidstva - nakladatelství Fortuna print a Respekt)

R.1694. Založení Bank of England (pozdější britské centrální banky). Anglický král Vilém III. Oranžský byl zadlužen a potřeboval peníze pro válku proti Francii, proto se obrátil na skupinu bankéřů v čele se Skotem Williamem Petersonem. Ti získali výměnou za půjčku 1,2 milionů liber právo tisknout peníze, které bylo stvrzeno královským patentem. Událost bývá zmiňována jakožto okamžik vzniku kapitalismu a finančních trhů. Mimochodem dluh nebyl nikdy zaplacen. Říká se, že kdyby se tak stalo, zhroutily by se základy britského monetárního systému.

R.1709. Vynález vysokých tavících pecí na koks. Jeho autorem byl Abraham Darby, který si nechal tento způsob r. 1707 patentovat. Rozšířil se ovšem až r. 1760, kdy už byl v důsledku rozšířené těžby koks levnější a dostupnější a tudíž se tento způsob výroby surového železa stal ekonomičtější, než doposud používaná technologie se dřevěným uhlím.

R.1710. V Míšni (v Sasku) byla založena první německá, ale i evropská manufaktura. Věnovala se výrobě porcelánu. A mimochodem z dnešní pohledu se jednalo o čiré plagiátorství. Porcelán byl jak známo vynalezen přibližně v 7.století v Číně. Číňanům se dlouho dařilo technologie výroby porcelánu utajovat a Evropané se ji dlouho snažili prolomit. Nakonec se to podařilo až alchymistovi Johnu Fridrichu Böttgeremu, nicméně v Míšni se zpočátku vyráběl porcelán s čínskými vzory. Až dlouho poté manufaktura vyvinula vlastní design.

Antonie van Leeuwenhoek. (1631-1723) Významný učenec a zakladatel mikrobiologie. Pracoval jako prodavač v apolinářství a ve volném čase se zabýval mikroskopií. Sám si sestrojil mikroskop a mohl tak zjistit výskyt malých živých organismů ve vodě, které nazval dierjes a animaculi. Pozoroval dešťové kapky, které nejprve před dopadem nic zvláštního neobsahovali a po dopadu si všiml, že obsahují malé, do té doby neznámé tvorečky. Svůj koníček naštěstí hned tak nezavrhl a tak mohl r. 1674 objevit červené krvinky, r. 1674 nálevníky, r. 1677. bakterie a spermie a r. 1682 histologickou strukturu příčně pruhovaných svalů. Nádherný koníček. Úplně mu závidím.

Kolem roku 1750. V evropských metropolích výrazně vzrostl počet obyvatel. Nejmodernějším městem byl Londýn, který svým obyvatelům nabízel největší podnikatelský rozmach a blahobyt. Jeho ulice již lemovaly činžáky, které se mnoho nelišili od těch moderních. Byly vybaveny chodníky a nočním osvětlením. Z aristokratických paláců se stali obchodní domy. Bohatství a luxus se ale soustředilo v centrech měst. Na periferiích dál vládla chudoba. Pro ilustraci uvádím tabulku o počtu obyvatel v tehdejších největších metropolých Evropy.

Počet obyvatel měst r. 1750.
Londýn 750k
Paříž 400k
Neapol 310k
Amsterodam 200k
Vídeň 180k
Dublin 150k
Řím 140k
Berlín 100k
...
Praha 60k
Mnichov 35k

R. 1751. Diderotova a d'Alembertova Encyklopedie. Zpřístupňovala široké veřejnosti výsledky svobodného bádání a osvětlovala vize osvícenských reforem. Osvícenství svým oteologizovaným filozofickým myšlením způsobilo dalekosáhle změny v politické, společenské a sociální sféře. Poprvé v dějinách myšlení byla filozofie v opozici vůči náboženským dogmatům. Neohraničený optimismus a naivní víra v pokrok nahradili dosavadní tradici respektu vůči autoritám církve a aristokratické moci.

Pruský král Fridrich II. Veliký (1712-1786) zavedl v zemi pěstován brambor. Obyvatelstvo z počátku přijímalo novou plodinu dosti nedůvěřivě. Nevěděli ani, jak brambory jíst. Hojně lidí umíralo po požití syrových nezralých hlíz, jiní se zase snažili zpracovávat bramborovou nať. Pak ale nová plodina zvítězila. Měla až třikrát větší výnos na hektar než obilí a dařilo se jí i v méně úrodných horských oblastech.

Jean Jacquese Rousseau (1712-1778) poprvé vyslovil názor, že rozvoj vědy a techniky znamená nebezpečí pro společnost a kulturu. Základem jeho filozofického postoje je motto ,,Návrat k přírodě, které poprvé vyslovil r. 1762 v utopistickém díle Emile. Člověk je prý od přírody dobrý a zkorumpovala jej až civilizace. Zdůrazňoval, že vlastnické právo a právní systém jsou původcem nerovnosti sociálního postavení. Představoval si, že lidé odvrhnou majetek, zruší rodinné vazby a odejdou žít do lesů. Chtěl toho docílit výchovou dítěte, které by se mělo vyvíjet bez škodlivých vlivů civilizace a podle svého přirozeného nadání. Praktické důsledky svého učení však nedomýšlel. Ačkoliv v bohatství spatřoval příčinu společenské nerovnosti, sám žil z příspěvků svých bohatých sponzorů. Své vlastní děti svěřoval veřejným dobročinným ústavům.

R.1776 James Watt. Vynález parního stroje. Watt a jeho společník Matthew Boulton vlastnili továrnu v Soho (u Birminghamu), kde na základě patentu z r. 1760 vyráběli první parní stroje s uzavřeným prostorem válce a odděleně fungujícím kondenzátorem a čerpadlem na přívod vzduchu. Jejich parní stroje se používali například v uhelném dole nedaleko Newcastle a v železárnách v Liverpoolu a Manchesteru.

R1784. Henry Cort získal patent na výrobu oceli pudlováním.. Do té doby se používali k dekarbonizaci železa dlouhé a složité metody. V pudlovací peci navržené Cortem bylo ohniště s uhlím odděleno pracovním roštem. Roztavené želeno tedy nepřišlo do přímého kontaktu s uhlím, což proces dekarbonizace usnadňovalo. Ocelářský dělník musel asi z 20kg těžkým a 2m dlouhým hákem míchat hustou železnou směs, která vážila 250kg a byla rozžhavena na 1400°C. Směny tehdy trvali třeba i dvanáct hodin a pracovalo se i v sobotu. Těžko si lze představit větší peklo.

1790 Giacomo Casanova začal v Duchcově psát svoje paměti ,,Storia della mia vita“. Vylíčil své životní osudy na 4000 stránkách. Nebránil se ani poměrně detailnímu popisu milostných scén, ačkoliv jich nebylo zdaleka tolik, jak o něm praví legendy. Na tehdejší dobu to ale byl jistě skandální počet a tak se jeho jméno stalo synonymem pro svůdce.

1791 až 1794. Modernizaci hospodářství ve Velké Británii také pomohla výkonnější rozsáhlejší síť průplavů pro vodní dopravu, která zlevňovala a zrychlovala přepravu osob a materiálu- zejména uhlí a železa. Právě v letech 1791 až 1794 zde bylo investováno až 6,5 miliónů liber.

1798. Malthusova teorie o příčinách přírůstku obyvatelstva. Cituji:
,,Zatímco obyvatelstvo se přirozeným rozmnožováním rozrůstá geometrickou řadou, jeho počet se každých 25 let zdvojnásobí, množství potravin se rozrůstá jen aritmetickou řadou. Tento vzrůstající rozdíl, jehož důsledky mohou zapříčinit hladomor, se nedá korigovat pouze morální zdrženlivostí, ale je třeba i státních opatření“
Hnus, že? Představte si, že by naše manželky musely podstupovat nucené státní potraty. Ale jádro Malthusových myšlenek má něco do sebe.

R.1800 V provozu bylo již 100 parních strojů.

R. 1801 Alessandro Volta. Sestavil několik sériově zapojených článků, vyrobených na principu povrchového napětí při kontaktu dvou kovů. Na jeho počest byla pojmenována jednotka elektrického napětí. Bez tohoto jeho vynálezů by nikdy nemohli vzniknout všechna ta úžasná mobilní zařízení, protože by je nemělo co napájet.

1829. George Stephenson. Sestrojil parní lokomotivu, se kterou tehdy vyhrál tendr vypsaný liverpoolsko-manchesterskou železniční společností. Lokomotiva pojmenovaná Rocket dosáhla rychlosti 50km/h.

15.září 1830 byl zahájen na trati z Liverpoolu do Manchesteru první provoz železnice. Jednalo se o přepravu osob. Železnice nejen že zlepšily systém dopravy, ale rovněž generovali další zvýšenou poptávku po železné rudě a palivu tedy uhlí a koksu. Těžařské firmy tak mohli odstartovat zmíněné geologické změny planety. Už roku 1850 železnice ve Velké Británii dosáhla délky 10 653km, v Německu 6044km a ve Spojených státech dokonce 14524km.

(zdroje: wikipedia, Kronika Lidstva - nakladatelství Fortuna print a Respekt)

Původní vydání:

http://salvet.blog.idnes.cz/c/279050/Kronika-antropocenu.html

Hodnocení:     nejlepší   1 2 3 4 5   odpad

Komentáře

Zobrazit: standardní | od aktivních | poslední příspěvky | všechno
Karel z IP 2a00:1028:83c8:*** | 27.2.2014 12:32
Stanice dusíku se dá v dnešní době postavit. Já si nemohu stěžovat na techniku od Januška, kompresory stále fungují bez záporů www.kompres.cz/kategorie/kompresory.aspx


Nový komentář

Téma:
Jméno:
Notif. e-mail *:
Komentář:
[*1*] [*2*] [*3*] [*4*] [*5*] [*6*] [*7*] [*8*] [*9*] [*10*] [*11*] [*12*] [*13*] [*14*] [*15*] [*16*] [*17*] [*18*] [*19*] [*20*] [*21*] [*22*] [*23*] [*24*] [*25*] [*26*] [*27*] [*28*] [*29*] [*30*] [*31*] [*32*] [*33*] [*34*] [*35*] [*36*] [*37*] [*38*] [*39*] [*40*] [*41*] [*42*] [*43*] [*44*] [*45*] [*46*] [*47*] [*48*] [*49*] [*50*]   [b] [obr]
Odpovězte prosím číslicemi: Součet čísel devět a dvě