"Lidstvo stojí na pokraji katastrofy" řekl XF413, velitel genetické mise intergalaktické Společnosti přátel zvířat a na potvrzení svých slov vyhlédl z okénka orbitální stanice, kde se zrovna objevila zářivě modrá planeta Země. A opravdu, na její tváři bylo lze spatřit cosi znepokojivého. Většinu pevniny zakrývaly zlověstné chuchvalce smogu, hustých černých mraků a nad oceány se proháněly divoké vzdušné víry.
"Globální oteplování, přelidnění, migrace, válka o zdroje, jaderný konflikt na spadnutí..." přitvrdil a pokynul důstojníkovi v nažehlené uniformě, aby se posadil naproti němu ke stolu. Ten jen mlčky zasalutoval a s díky jej poslechl. Pohled na zuboženou planetu s ním nijak neotřásl, ostatně nebyl v oboru nováčkem. Během své kariéry se s podobným případy již několikrát setkal. Jestli si dobře vzpomínal, byl to již čtvrtý případ civilizace, která poněkud přepálila technologický pokrok a směřovala k záhubě.
"... přitom, když jsme tudy prolétali posledně, bylo to tuším, před dvěma tisíci oběhy planety kolem hvězdy, situace se zdála být stabilizovaná. Jistě, věděli jsem, že zdejší dominantní druh je mimořádně agresivní a chamtivý. Odjakživa projevoval abnormální sklony k násilí, řekl bych až posedlost válkami, ale mise agenta spasitele, všeho předchůdce, se zdála být úspěšná. Dělal to tenkrát, jestli se nepletu, DX devětsedvacetjednička. Podařilo se mu vytvořit slušný kult osobnosti, který jeho následovníci dokázali rozšířit minimálně na čtyři z pěti kontinentů. Podstatou jeho náboženství byla pokora, skromnost, úcta k životu vlastnímu i ostatních, láska k bližnímu. I když se případy násilí na planetě stále objevovaly, podařilo se je omezit pod určitou únosnou mez."
V prostoru nad stolem mezi oběma pány se začali objevovat holografické projekce, které ztvárňovaly obrazové vizualizace přednášejícího a vhodně tak doplňovaly jeho výklad. Postupně se zde tedy objevil portrét agenta DX921, nápadně podobajícího se Ježíši Kristu, potom několik nejkrásnějších pozemských katedrál, Notre Damme, sixtinská kaple, benátský Petr a Pavel, hořící postava na hranici, bitva křižáků s jakýmisi pobudy, v jejichž čele stál kdosi se zakrytým jedním okem a sedíce na vzpínajícím se koni, chrabře mával zemědělským náčiním na vytloukání zrna a další a další výjevy, ukázky z ponurých pozemských dějin.
,,Na druhou stranu má tento druh obrovský kulturní potenciál, proto jsme se rozhodli se v tomto odlehlém koutě galaxie angažovat. Dáme jim ještě jednu šanci, pokusíme se je zachránit. Nebudete tomu věřit, tyto krvelačné bestie jsou schopny vytvořit nádherná výtvarná díla, zkomponovat úchvatnou hudbu, napsat krásnou poezii, natočit skvělé filmy. Je až s podivem, že uvnitř těchto hrdlořezů dřímá tak citlivá a romantická duše. Vřele doporučuji k nastudování. Tak skvostná díla by jste v jiných končinách galaxie těžko hledal."
Místností se rozeznělo Chopinovo klavírní nokturno. Za další okamžik se oba muži díky projekci ocitli uprostřed galerie, snad muzea umění v Louvru. Po chvíli zase jakoby seděli v milánské La Scale, unášeni temperamentními rytmy Bizetovy Habanery, kterou vystřídala newyorská Broadway a nesmrtelný Weberův Pygmalion. Retrospektivu zakončila Shakespearova klasika Sen noci svatojánské, kterou ale, v celku absurdně, podbarvovaly drsné tóny hitu ,,Come as you are”..
... když v tom se ozval výstřel a Cobain si ustřelil palici.
,,Promiňte, to sem nepatří. Nechal jsem se unést, tak nepochopitelný absurdní konec tak geniálního hudebníka mě vždy opravdu mrzel a mrzet bude. Představte si, odešel na vrcholu slávy. Mohl mít a měl všeho nadbytek. Peněz, slávy, snad také lásky. Přesto přeze všecko mu ruplo v kouli...
Z hlediska psychobiologického je to zajímavý případ. Úplně odporuje všem našim dosavadním poznatkům o pudu sebezáchovy." Následovala krátká odmlka, během níž si XF413 nadzvedl tmavé sluneční brýle, promnul víčka. Zatlačil slzu.
"Ano pane, přesně to na své práci genového experimentátora miluju. Ten faktor chaosu, hrátek přírody s nepředvídatelným výsledkem. Vemte si, že základ je vždy stejný. Genová informace, kterou infikujeme potencionálně obyvatelnou planetu. Podmínky, kterým se má život přizpůsobit, ale bývají odlišné. Mutace pak dokáže vytvořit nejrozmanitější životní formy, které nám mnohdy připadají bizarní...," poprvé promluvil také druhý muž, doposud pozorně sledující důstojníkův výklad. Na pravé straně hrudi nosil výložku se svým označením IF520. Jméno neměl, jen toto ID. Jména jsou také jen dalším zbytečným atributem lidského ega. Jména se ve vyspělých civilizacích nenosí.
"Tady ty vstupní podmínky byly zřejmě na hraně. Dokonce je možné, že k infikaci planety mateřskou DNA došlo omylem, neboť zcela určitě zde nebyly podmínky k osídlení úplně vhodné a jak už to v takových případech bývá, čím drsnější prostředí, tím agresivnější druh se vyvine...
..a už mně, prosím, nepřerušujte. Až svůj výklad dokončím, dostanete dost prostoru se k němu vyjádřit. Mimochodem, v gastronomickém uměni pozemšťané také vynikají. Kdyby se zúčastnili intergalaktické gurmánské soutěže, předpokládám, že by nedopadli vůbec špatně. Ze vcelku omezené škály potravin, dokáží vykouzlit tisíce a tisíce různých variací chutí, různých nápojů, ať už alkoholických, či nealkoholických, tisíce odstínů chutí vína, kávy, různých čajů... dáte si ochutnávku? Agent DX931 si kupříkladu oblíbil červené, suché víno, já však dávám přednost bílé verzi sycené oxidem uhličitým.Říká se tomu, myslím, šampaňské..."
Na stole se objevili dvě sklenice, z kyblíku s ledovými kostkami se neochvějně tyčilo hrdlo láhve, diskrétně ukryté pod sněhobílým bavlněným ubrouskem.
"Neuražte se, pane, dal bych přednost té kávě. Jsem ve službě..."
Následoval kratičký omluvný úsměv, který však byl vystřídán neutrálním chladným výrazem profesionála. Velitel jen přikývl a jediným mávnutím ruky změnil své kouzlo. Vzduch místnosti za chvíli protkala lákavá vůně kávy.
"...a krom toho nejsem zvyklý pít alkohol, je zde riziko, že bych již po dvou sklenkách schopen sledovat váš výklad."
"Nějaké přípravné práce pro vaši záchranou misí již proběhly. V terénu je tým diagnostiků, kteří situaci na planetě analyzují. Kompletně přečetli genetický kód dominantního druhu, sestavili rozbor událostí dvou staletí. Během nich na planetě proběhli dva ničivé konflikty, ve kterých ještě ale nebyl použit jaderný arzenál, tedy až na dvě vyjímky. Říkají tady tomu hrdě, První a Druhá světová válka. Třetí světová válka by již byla pravděpodobně destrukční, protože použití jaderných zbraní by již bylo nevyhnutelné.
Oproti našim původním předpokladům, hlavním problémem není přemnožení, ani boj o zdroje, hlavním problémem těch lidí je nepřizpůsobivost jejich povah. Ano, je to tak lidé svá hyperaktivní, přebujelá ega, absolutně nedokáží ukočírovat. Jedinec preferuje výhradně, jen a pouze své vlastní zájmy. Cítí se být nadřazen zájmům druhu, komunity, dokonce také rodiny. A v tom je právě zakopaný pes. Tímto na první pohled drobným povahovým defektem se ty inteligentní bytosti stávají asociálními, mocichtivými bestiemi. Dokonce i páry, které se v jednom okamžiku do sebe zamilují, rozhodnou se založit si rodinu, myslím že se tady tomu říká manželství, se za čas nevyhnutelně rozhádají. Láska se, dříve nebo později, přetaví v nenávist. Každý vztah jednou skončí. Lidé, to jsou v podstatě vlastně takový sobečtí chudáčci. Otroci svých eg.
"Ajaj to už tady také jednou bylo, totiž tem fatální průšvih na Mordoru...promiňte" podotkl agent IF520, ale v zápětí si uvědomil, že svému veliteli opět skočil do řeči. Ten však jen shovívavě nadzvihl obočí a pokračoval....
,,Jejich povahy jsou absolutně vzájemně nekompatibilní. Je to až z podivem, že to dotáhli až na vrchol zdejšího potravinového řetězce.Snadno podléhají touze být nadřazeni ostatním. Nespokojí se s blahobytem. Oni jsou zároveň nesmírně soutěživý, nestačí jim mít dost, oni musí mít nejvíc. Z toho pramení devadesát devět procent konfliktů na planetě. Vojensky nejaktivnější je národ, který si již uzurpoval jednu šestinu souše."
Observatoř zrovna prolétala nad Ruskem, velitel pokynul a oba muži opět vyhlédli z okénka.
"Což je zároveň důsledkem toho, že zdroje na planetě nejsou rovnoměrně rozloženy. Horních deset tisíc vlastní devadesát procent prostředků a v podstatě vykořisťují ostatní. Ostatní jen paběrkují. Konečně chamtivostí zdegenerovala i ta organizace agenta ...promiňte, neustále zapomínám jeho kód...Aha Df921?..Ano i církev nakonec degenerovala, neboť byla ovládnuta mocichtivými egomaniaky."
IF 520 nazdvihl prst, v pradávném archetypálním gestu používaném snad ve všech galaktických školních lavicích, jakoby chtěl k tématu něco dodat, pak ale odolal pokušení. Školící velitel využil této pomlky a usrkl ze šálku kávy.
"Obvyklé rutinní postupy již proběhly. Chtěli jsme omezit vliv majetku a tak jsme na planetu implementovali tkzv. komunistický režim a snažili se tak založit institut kolektivního majetku. V čele zemí, v nichž experiment probíhal, byl právě ten vojensky horlivý největší pozemský stát, o němž jsem se již zmiňoval. Chtěli jsme tak zabít dvě mouchy jednou ranou..."
Na stole před nimi opět probíhala projekce holografických prvomájových průvodů, komunistických symbolů z nedávné minulosti, nechyběl ani srp a kladivo, kolekce černobýlích týdeníků, o kolektivizaci zemědělství, plnění pětiletek, spartakiádě.
"Dopadlo to opět neslavně, stejné symptomy jako v případě krachu církve. Opět se našli chytráci, kteří ten systém, jindy tak úspěšný v záchranných misích na mnoha jiných planetách zneužili ve svůj prospěch. Rovní, kteří se stali ještě rovnějšími. Zkoušeli jsme i modifikovat podvědomí pozemšťanů, zvýšit jejich informovanost, protože jak známo, mnohdy ubližujeme ostatním z pouhé nevědomosti, když nejsme schopni nahlédnout všech důsledků vlastních činů. Natočilo se spoustu propagačních filmů s jednoznačným morálním apelem, vydalo se mnoho knih, vzniklo nekonečné množství písní o lásce. Nic z toho však nefungovalo, nebo jen minimálně a pouze dočasně. Sobeckost se z povahy pozemšťanů vymítit nepodařila. A to I přesto, že v poslední fázi vznikla globální informační síť, která se později transformovala v sociální síť, kde se každý mohl svěřit se svými obtížemi, sdílet je s ostatními, vykřičet světu své bolesti...."
Další cinknutí lžičkou o stěnu porcelánového hrníčku při míchání, další velitelův lok kávy.
" Kdepak, na ty paličáky nic neúčinkuje. Všechny rutinní postupy selhaly. Internet a sociální sítě brzy zaplavila reklama a v podstatě jej paralyzovala. Všechno to opět pohltil marketing. Pořád ten samý příběh, ta stejná písničky. Také Facebook byl nakonec zneužit ve prospěch několika málo jedinců.Vychytralých vítězů systému. Zkrátka jste naše poslední naděje. Respektive vaše mise. Ostatně máte v papírech výborné reference z misí předchozích . O vašich vtěleních se vyprávějí legendy. Jste jeden z našich nejlepších agentů.
"Děkuji vám pane"
"Plánujeme restart. Poslední zoufalá možnost, jak zachránit zdejší život. Chceme začít znovu, s trochu jiným genetickým materiálem, de facto od jednoho páru..."
"Ale to je prasárna!'
Agent IF520 se tak rozčílil, že se přestal ovládat. Zapomněl na všechny oficiality a vystřelil ze židle rychlostí katapultu. "Řízená apokalypsa, fuj. Toho já se účastnit nebudu. Nejsem žádný hrdlořez! Navíc neni jisté, že to bude fungovat. Tento postup existuje pouze na papíře, ještě nikdy nebyl aplikován v praxi!"
"Uklidněte se, mladý muži," velitel XF413 se také postavil, aby spolu hovořili ze stejné úrovně, jeho hlas však byl o poznání klidnější. Dokonce získal lehce chlácholivý nádech. "Nechte mě domluvit a posaďte se! Znovu se posaďme...prosím'
"Nikoho vraždit nebudete, nebudete ani válčit, dokonce ve vašem vtělení nebudete mít nic do činění se zbraněmi. Budete pasivní, nebudete zakládat žádné organizace, ani vyvíjet propagační činnost. Budete žít obyčejný život. Založíte si rodinu, splodíte alespoň pět potomků.Budete je vychovávat ve skromnosti a pokoře, ale hlavně s láskou. Budete nositelem genetického kódu, který se stane základem nové rasy. Hlavně nevybočovat z řady, nijak na sebe zbytečně neupozorňovat. Jen tak zvýšíte svoje šance na přežití. Později na přežití celé rodiny, ba celé populace. Na úspěšné dokončení projektu. Strategie je to dlouhodobá. Projekt bude trvat celá staletí. Možná tisíciletí. Času ale máme dost. Duše jsou přece nesmrtelné. Proto nebude nutné nikoho vyvražďovat. Jak už jsem předeslal, nositelé této agresivní mutace DNA se buď postupně vymlátí sami, nebo zdegenerují do forem neschopných reprodukce. Dáme volný průchod jejich egoismu a oni vlivem své sobeckosti úplně ztratí chuť se rozmnožovat. Ta zbraň, nebo chcete-li lék na současné neduhy lidstva se jmenuje antikoncepce. Dáme jim možnost volby a to uvidíte, jak rapidně začne klesat porodnost. Do dalších staletí přežijí pouze vaši potomci. Budou to jen a pouze vaše geny a vy se stanete praotcem nového, lepšího lidstva. Ve vaší příští inkarnaci. Cílem je, aby se tato nová rasa stala dominantní a postupně nahradila stávající populaci. "
Velitel Xf413 se znovu postavil. Přímo pohlédl do očí if520.
"Seržante, rozuměl jste zadání?"
If520 se také postavil do pozoru a znovu zasalutoval.
,,Ano, pane. Je to pro mně ohromná čest"
"Výborně! Máte plnou naši důvěru. Dostanete týden na vyřízení vašich osobních záležitostí. Čtrnáctého srpna se v 9.00 hlaste v našem reinkarnačním středisku. Hodně štěstí, hochu. Na shledanou zhruba za osmdesát let.”
Pohlédl na něj láskyplně, téměř otcovsky. Potřásli si pravicí.
"Můžete odejít....."
Povídka se zúčastnila soutěže "O Dračí řád 2015". Neumístila se do 20 místa, ostatní pozice nebyly vyhlašovány.
2024 ©