Co na první pohled překvapí je, že zatímco křesťanským církvím za posledních 20 let ubylo věřících, na scéně se objevilo nové ,,náboženství“ Více než 15 tisíc našich spoluobčanů se hlásí k morálním zásadám Rytířů Jedi z filmové ságy Starwars.
Nejedná se o žádnou čecháčkovskou recesi, spíše o celosvětový trend. V Británii se k ,,jediismu“, jak se toto nové hnutí nazývá, hlásí téměř 400 tisíc lidí. Mnoho stoupenců má také v Austrálii a na Novém Zélandu 70 tisíc resp. 53 tisíc lidí. Kdo tedy jsou rytíři Jedi?
Duchovním otcem jediismu nemůže být nikdo jiný než George Lucas, tvůrce kultovní série Starwars. Do svých filmů potřeboval zakomponovat nějakou skupinu, jejíž členové by udržovali mír a pořádek v celé galaxii. Pro toto poslání se nejlépe hodil polonáboženský, silně duchovně založený rytířský řád. Lucas zkoumal různá náboženství, sekty a duchovní učení a vybral z nich principy, které by takovému řádu vyhovovali; a nazval jej Řád rytířů Jedi. Nevynalezl tedy nic nového, jen staré myšlenky oblékl do nového kabátu. A tak v jediismu můžeme snadno rozpoznat prvky čínského budhismu, japonských bojových umění nebo třeba kodexu Templářského řádu.
Po shlédnutí Hvězdných Válek spoustu lidí idea rytířů Jedi zaujala. Někteří si uvědomili, že podobnou filozofii už dávno vyznávají, jiní měli další námět k sebezdokonalení. Jisté však je, že na počátku 21. století se jediismus začal značně rozvíjet. Na stránkách ,,Temple of the Jedi order“ (Chrám Řádu Jedi) si svou novou církev dokonce troufají zasadit do historického kontextu. Tvrdí, že za 5000 let lidské civilizace se na Zemi objevilo mnoho Mistrů Jedi. Namátkou jmenují Buddhu, Ježíše, Sv. Františka z Assisi, Gándího nebo Martina Luthera Kinga.
Základní dogma Rytířů Jedi se točí kolem tzv. Síly, která je složená ze tří aspektů. Osobní síly, Živoucí síly a Všesjednocující síly. Osobní síla odkazuje k osobnosti daného jedince. Je to jeho životní energie, jakýsi ekvivalent duše podle indických náboženství. Podobně projevem ,,Živoucí síly“ je aura, energie, která nás obklopuje. Aura Rytířů Jedi se však umí kondenzovat ve formě hmoty, interreagovat jako jiné fyzikální síly, je legitimní součástí časoprostoru. Avšak nad jeho rámec se skrze ni mohou přenášet myšlenky, rodit jiné živé bytosti, včetně rostlin, bakterií a virů. A konečně Všesjednocující síla, tedy Bůh. Tato Síla spojuje všechny věci do dokonalé harmonie, určuje smysl a cíl veškerého bytí. Pro stoupence jediismu je velice důležitá, získávají jejím prostřednictvím moudrost, touží s ní splynout a dosáhnout tak osvícení. Skrze ní mohou konat ,,zázraky“, nebo například prorokovat budoucnost.
Celý ten koncept Síly se mi zdál vcelku legrační, než jsem si přečetl knihu Stanislava Grofa ,,Holotropní vědomí.“ Předesílám, že byla napsána roku 1992, čili několik let před tím, než bylo založeno britské ,,Jedi Sanctuary“, tedy v době, kdy Rytíři Jedi ještě nepřekročili hranice filmového plátna. Všiml jsem si, že Grofovy poznatky korespondují s výše uvedenými tezemi o ,,Živoucí“ Síle, ačkoliv pan profesor Grof (Prof. Stanislav Grof, M.D., Ph. D.) nemohl být nakažen myšlenkami moderního jediismu. V knize shrnuje své zkušenosti z psychiatrické praxe, kterou datuje do padesátých a šedesátých let. Je plná svědectví lidí, kteří se během LSD terapií, nebo holotropního dýchání, ztotožnili, nebo vžili do pocitů nejen ostatních lidí a zvířat, ale také rostlin, neživých věcí, počínaje diamanty, konče matičkou Zemí v roli živoucí planety Gaii, až po veškerý kosmos. Mě zaujali především prožitky právě rodícího se mláděte velryby, rostoucí sekvoje nebo prožitek spermie závodící se svými kolegyněmi o privilegium oplodnit vajíčko.
Zjistil jsem, že některé body ideologie jediismu na Grofovy experimentální poznatky navazují. V některých ohledech je dokonce ještě rozvíjejí. Holotropní svět není jen jakýmsi médiem pro sdílení zážitků, ale lze jej využít i jako prostředek ke komunikaci. Jak jinak, než prostřednictvím osobní síly. Citujme ze stránek jediismus.ic.cz:
,,I když je aspekt živoucí Síly statický, může být ovlivněn pomocí Osobní Síly. Přenášejí se skrze ní myšlenky a energie. Například na místě, kde bylo pácháno násilí, může být ještě dlouho cítěn zvláštní tísnivý pocit. Způsobuje ho Živoucí Síla, která byla ovlivněna hrůzným činem a také osobními Silami daných lidí. Tato Síla tedy slouží i jako "nahrávací" zařízení. Pokud někdo manipuluje se Silou, vytváří tím v Síle vibrace, jejichž intenzita záleží na způsobu, jakým byla Síla použita. Pokud ve spěchu s velkou naléhavostí, tak jsou zjistitelné na obrovské vzdálenosti (samozřejmě osobami, které je vnímají)“.
Právě ona zmínka o obrovských vzdálenostech mě inspirovala k zajímavému nápadu. Hypotéza by se pak dala aplikovat v kosmologii. Pokud bychom připustili existenci Síly jako komunikačního média, mohli bychom objasnit dosavadní vesmírné rádiové ticho. Vyspělé civilizace by se pak mezi sebou nedomlouvali prostřednictvím pomalého elektromagnetického signálu, tedy signálu, jehož rychlost je omezena Einsteinovým limitem, ale telepatickými kanály. Dostáváme se k zásadní otázce.
Jak ale vlastně definovat ,,vyspělost“ civilizace?
Slovo vyspělá si například můžeme uvést přívlastkem technologicky, to abychom se sami mohli zařadit do této elitní kategorie. Myslím si ale, že se lidstvo doposud příliš vyspěle nechová. Několikrát jsme se málem vyvraždili a ačkoliv si to přestáváme uvědomovat, možná že jsme si na to už zvykli, hrozba atomové války stále přetrvává. Ani ekologicky na sebe také nemůžeme být příliš hrdí. Možná je to ve vesmíru smutným pravidlem, že technologické civilizace mívají jepičí život. Přežívají maximálně několik desítek tisíc let. Přílišná technologická vyspělost pak nutně vede k sebedestrukci.
Slovo vyspělá si ale taky můžeme doplnit přívlastkem duchovně vyspělá. Pokud ve vesmíru takové civilizace existují, pak se nám možná snaží pomoci přežít, zvrátit nepřízniví trend vývoje na Zemi, zachránit nás. Jak by to mohli udělat? Především nás musí vychovat. Vhodnou propagací zvrátit veřejné míňění. Odklonit jej od materialismu směrem k duchovnu.
No a jak by to mohli udělat? Jak by nám mohli nejúčinněji naservírovat filozofii nejrozšířenějšího galaktického náboženství? Co třeba formou poselství na filmovém plátně? Kdo sleduje celou tu historii kolem ságy Starwars, dobře ví, že si ji George Lucas vydupal z ničeho navzdory odmítnutí Hollywoodu. První díl Nová naděje (dnes čtvrtý), byl natočen s nízkými náklady, produkován do té doby neznámou společností Lucasfilm, která byla financována pouze z Lucasových celoživotních úspor.
S trochou fantazie si můžeme představit, že Lucas si z Hvězdných válek nevymyslel zhola nic a že je natočil na objednávku mimozemských civilizací resp. skutečných Rytířů Jedi. Pochopitelně ho Rytíři Jedi neinstruovali osobně. Nepřistáli u něj doma na kanapi a celý scénář mu u odpoledního čaje nenadiktovali. Oslovili ho prostřednictvím Síly, jinak řečeno ,,klasickým“ vnuknutím. Ostatně nebylo by to poprvé, ( a určitě ne ani naposled), kdy byl na lidech aplikován tento dosud vědecky nepotvrzený, neobjevený prostředek komunikace. Křesťanská Bible je plná takových přenosů. Popisuje podobné psychologické fenomény jako tzv. zjevení. Ostatně osobní návštěva mimozemšťanů by byla kontraproduktivní. Vyvolala by přinejmenším paniku, možná by se rozhořel skutečný mezihvězdný konflikt. Pud sebezáchovy dělá z lidí neurotiky. Lidstvo má, bohužel v povaze na vše neznámé bez varování střílet. Proto se nás možná bojí, nestojí o to se s námi konfrontovat na přímo. Face to face. Možná skutečně nejsou tak technologicky ,,vyspělí“.
A pak taky: cestovat prostorem je zdlouhavé a nepohodlné. Můžete letět nanejvýše rychlostí světla (popř. neutrin). Takhle se prostorem ve vesmíru prostě necestuje. Pohodlnější a energeticky méně náročné než přemisťovat přebytečné kilogramy vlastního těla je se převtělovat popř. sdílet s někým vědomí (Osobní Sílu).
zdroje: wikipedia, jediismus.ic.cz, templeofthejediorder.com
Stanislav Grof: Holotropní vědomí.
obr. v perexu je z fillmu Starwars: Návrat Jediho
Původní vydání:
http://salvet.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=241109